OSN-SKLINICKÝ VÝZNAM

Wilsonova choroba (WD) je autozomálně recesivní onemocnění, které je charakteristické akumulací mědi v organismu. Tato metabolická porucha je podmíněna na molekulární úrovni mutacemi změnami v sekvenci kódující oblasti genu pro měď transportující ATPázu (gen ATP7B, lokalizace na třináctém chromozomu, v oblasti 13q14.2- q21). Defektní ATP7B způsobuje, že měď přijatá potravou nemůže být inkorporována do ceruloplazminu, ani se nemůže vyloučit z organizmu exkrecí do žluči a ukládá se v játrech, mozku a tkáních dalších orgánů, které nevratně poškozuje. V tomto genu bylo popsáno téměř 300 mutací. Vliv jednotlivých mutací na průběh onemocnění je různý a je dán polohou mutace v genu. Za nejzávažnější jsou pokládány mutace v exonech, které kodují Cu a ATP doménu (exony 8, 14 a 15) a jsou zodpovědné za vazbu ATP a mědi na transportní protein. Základní vyšetření zahrnuje kauzální mutaci H1069Q, frekvence u nemocných WD se pohybuje okolo 57%. Kromě dalších častějších mutací R778G a W779X, jejichž výskyt u nemocných WD nepřesahuje 5%, jsme schopni vyloučit metodou sekvenování všechny bodové mutace, menší dalece, duplikace a inzerce v exonech 8, 14 a 15.