Pokyn pro oddělení: odběr kapilární krve.

Potřeby:OSN-S OSN-E

Kapilára (pro odběr glykémie, krevního obrazu, pro odběr na vyšetření acidobazické rovnováhy), mikrozkumavka, štítky, sterilní lanceta nebo jehla, dezinfekční roztok, alkohol, alkoholéter, éter, magnet, míchací drátky, zátky.

Provedení:

Postup kapilárního odběru:

· nasaďte si jednorázové ochranné rukavice

· uložte dítě na lehátko (pokud není doprovod)

· uchopte jeho ruku a dezinfikujte bříško prstu

· proveďte vpich jednorázovou sterilní tenkou jehlou

· odeberte krev do speciální odběrové soustavy

· přiložte na místo vpichu čtvereček buničiny a poučte doprovod

Odběr kapilární krve na glykémii:

 Pro stanovení glykémie provádějí odběr kapilární krve sestry příslušného pracoviště. Ranní glykémie se odebírají zásadně na lačno, glykémie určené k vyšetření glykemického profilu se provádějí během dne podle požadavku lékaře, obvykle v 6:00, 11:00, 17:00 hodin (popřípadě 21:00, 24:00, 3:00 hodin). 

 Krev se odebírá do mikrozkumavek ve kterých je vysušený fluorid sodný. Fluorid sodný působí jako konzervační činidlo a zabraňuje poklesu hodnot  glukózy (stabilita glukózy je přibližně 2 hodiny v krvi odebrané bez stabilizátoru). Zkumavka musí být opatřena jménem nemocného předem, ještě před odběrem. 

 Mikrozkumavky se plní krví nejméně do 2/3, nejvýše do 4/5 přímo vytékající kapilární krví. Poté mikrozkumavku pevně uzavřeme víčkem, 3x obrátíme a vždy sklepneme objem krve směrem dolů, aby bublina ve zkumavce změnila polohu, a tím došlo k řádnému promíchání krve s vysušenou směsí v mikrozkumavce.

Odběr krve na vyšetření acidobazické rovnováhy a pO₂:

Kapilární odběr je výhodnější tam, kde chceme posoudit acidobazickou situaci v tkáních.

· Odběr se provádí do heparinizované kapiláry (heparin litný, objem kapiláry 230 µl pro dětskou JIP, 130 µl pro ostatní oddělení)

· Před odběrem je vhodné provést hyperemizaci místa vpichu. Kromě šetrného ohřátí (zabalení končetiny do teplého obalu, prohřátí teplou vodou) je možné použít hyperemizační mast. Pozor na možné nežádoucí účinky (kožní reakce, vniknutí do oka a podobně).

· Dezinfekce se provádí stejně, jako bylo uvedeno v obecných pokynech. Zbytky dezinfekčního činidla je ale nutné před vpichem odstranit alhoholem, alhokoléterem nebo éterem.

· Pro přesné sledování hodnoty pO₂ se doporučuje odebírat krev z ušního lalůčku. Podobně u kardiaků, pacientů s respirační insuficiencí nebo při známkách akrocyanózy.

· První kapka krve se setře. Lehkým tlakem v okolí místa vpichu se vytvoří další kapka, ke které se přiloží kapilára, krev sama vtéká do kapiláry. Krev z vpichu musí volně odtékat, kapiláru nasazujeme těsně k rance. Krev v kapiláře musí být zcela bez bublin. Po naplnění kapiláry se do kapiláry vloží drátek, kapilára se uzavře na obou koncích zátkami a pomocí magnetu se krev důkladně promíchá. Pokud se tento postup nezachová, vytvářejí se fibrinová vlákna, která znemožní natáhnout krev do měřicího systému přístroje. Podobně sloupec krve přerušovaný bublinkami vzduch znehodnotí kvalitu měření.

· Drátek se v kapiláře ponechá. Krev odebraná na acidobazickou rovnováhu musí být vyšetřena do 15 minut po odběru. Pokud jsou kapiláry uloženy v polystyrénové krabičce, ve které je pouzdro s tajícím ledem a nebo v lednici při 4 – 8 °C, je nutno vyšetření provést do 30 - 60 minut.

Zdroje chyb:

- bublinky v kapiláře

- nadměrné mačkání prstu

- nedokonalé promíchání

- krev nedodána k vyšetření okamžitě

- odběr žilní krve (bez označení, že se o tuto krev výjimečně jedná)

- odběr z prochladlé, neprokrvené končetiny

- nedokonalé odstranění dezinfekčního prostředku